Do doby 2. sv. války v okupované Francii se vrací strhující a výborně vyprávěný román Kristin Hannah Slavík (Argo 2016). Hlavními postavami a opravdovými hrdinkami románu jsou dvě sestry, Vianne a Isabelle. Nejsou si příliš blízké, každá je jiná, ale okolnosti je přimějí ke změně dosavadního způsobu života a hledání síly a své vlastní cesty k přežití a svobodě.
Starší Vianne žije na venkově, má manžela, osmiletou dcerku, pracuje jako učitelka. Její rodina a nejbližší přátelé jsou celým jejím světem. Naivně věří, že žádná válka nebude. Její mladší osmnáctiletou sestru, nezkrotnou a neukázněnou Isabelle, právě vyloučili ze školy. Otec ji po napadení Francie nacisty pro její bezpečí donutí odjet z Paříže za sestrou na venkov do městečka Carriveau . Cestou Isabelle zažije německé nálety na civilní uprchlíky na silnicích a to ji jen posílí v nenávisti k Němcům. Rozhodně nechce sedět a čekat se založenýma rukama na mír. Úspěšně se zapojí do skupiny protifašistického odboje nejprve roznášením letáků. Její odbojová činnost pak vrcholí odvážnými cestami přes Pyreneje do neutrálního Španělska, které podniká, aby převedla do bezpečí sestřelené spojenecké letce.
Pasívnější Vianne se musí vyrovnat s nepřítomností manžela, který se dostal do zajetí, s novými pořádky, stálým nedostatkem všech denních potřeb a hlavně s německými důstojníky, kteří se ubytují v jejím domě. Pochopí, že nestačí jen dodržovat omezující pravidla určená okupanty a dělá cokoliv pro to, aby ochránila své blízké. Když její židovskou přítelkyni Rachel deportují do koncentračního tábora, se samozřejmostí se postará o jejího malého synka a vydává ho za svého příbuzného. Židovských dětí je ale víc, i ony potřebují pomoc. Vianne najde cestu, jak je zachránit i když musí zaplatit svým stálým strachem a ponižováním.
Konce války se obě sestry dožijí, ale ani mír nepřinese idylickou a ničím nezkalenou pohodu, marné jsou pokusy zcela zapomenout na prožitá příkoří, útrapy a nenahraditelné ztráty a vymazat minulost z paměti.
Jednou byla Viianne ubytovaným německým kapitánem požádána, aby se postarala o přípravu ryby.
Zašla do kuchyně. Položila rybu na řeznický špalek, když ji vybalila z novin, zjistila, že už ji očistil a dokonce i oškrábal šupiny. Zapálila plynový hořák, postavila na něj litinovou pánev a přidala lžíci vzácného oleje. Hodila do něj na kostičky nakrájené brambory a nasekanou cibuli, a zatímco pozvolna karamelizovaly, ochutila rybu solí a pepřem a odložila ji stranou. Netrvalo dlouho a po domě se linuly omamné vůně. …… Viannne rozhrnula zeleninu vařečkou do stran a přidala do pánve rybu. Na mase se objevily drobné kapičky tuku, smažená kůže syčela a měnila se v křupavou dobrotu. Nakonec do pánve přidala pár kousků konzervovaného citronu a sledovala, jak se rozpouští. ……
Za okamžik už nesla těžký keramický tác se smaženou rybou, obloženou zeleninou a nakládanými citrony, to vše posypané nasekanou čerstvou petrželkou.
Vaše bloggerka Hilda
Žádné komentáře:
Okomentovat