Životopisné knihy nejsou červená knihovna, ale jen dokladem toho, že život není procházka růžovým sadem. Upřímně řečeno, nemám ráda životopisy z čistě sobeckých důvodů. Jde mi o zachování duševního zdraví u mé již poněkud opotřebené postarší osoby, která se nechce za bezesných nocí obírat cizím neštěstím. Zkrátka nejsem žádný sv. Kryštof, abych na svých ramenou dokázala nést tíhu světa. Ovšem kniha Flaubertův papoušek od Juliana Barnese (Mladá fronta 1996) je výjimkou. Životopis se totiž dá napsat různě. Třeba jako román, ve kterém se autor ztotožňuje s pocity svého hrdiny nebo jako dokument přehledně a stroze mapující milníky v životě jednotlivce od narození až po smrt s hojným využitím dochované pikantní a kompromitující korespondence.
Francouzský spisovatel Flaubert je podle WIKI považován „za jednoho z největších a nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholného představitele literárního realismu. Proslavil se především svým prvním románem Paní Bovaryová (1857) ... Za tento román byl soudně stíhán. Na základě vytržených úryvků "lascivních líčení" milostných dobrodružství hlavní hrdinky byl stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. “ V dnešní době se něco takového jeví absurdně a ostatně se dá s úspěchem pochybovat o tom, že dnešní čtenáři či maturanti tuto knihu opravdu přečetli. Hlavní životopisná fakta o Flaubertovi ovšem Barnesova kniha také obsahuje, ale jinak je napsaná velmi atypicky jako úvaha o těchto faktech a jejich hodnocení.
Mě osobně v knize snad nejvíc zaujala teze, podle které by se kritici zřejmě chtěli stát literárními diktátory disponující mocí určovat, o čem se má psát. Hned následuje vtipně podaný soubor deseti zakázaných témat. I mně by se líbilo zakázat psát romány např. na téma, které je svou četností zprofanované. Dejme tomu takové, kde je hlavní hrdinkou porodní bába (namátkou Katja Kettu Porodní bába, Patricia Harmanová Porodní bába od řeky Hope a Porodní bábou proti své vůli, Roberta Richová Porodní bába z Benátek, Sabine Eberová série Tajemství porodní báby, Osudy porodní báby, Rozhodnutí porodní báby, Kletba porodní báby , Sen porodní báby, Sally Hepworthová Tajemství porodních bab). Také velmi oblíbené je téma ženy působící za II. sv. války ve Francii (Kristin Hannahová Slavík, Marie Lamballe Hluboká modř moře, Simon Mawer Dívka, která spadla z nebe a Provazochodkyně). Nebo téma ošetřovatelky (Donna Douglasová Sestřičky, Colleen McCullough Hořkosladký život, Carmen Kornová Dcery nové doby). Každá z těchto knih je sama o sobě čtivou literaturou pro ženy, ale v tom množství je to přece jen trochu divné.
Na první pohled poněkud nesystematicky se v Barnesově knize objevuje i recept na
Medvědí tlapy po moskevsku
Tlapy kupte stažené. Omyjte je, osolte a po tři dny nechte marinovat. Po té je sedm až osm hodin duste na slanině se zeleninou, sceďte je, opepřete a zakapejte škvařeným sádlem. Pak maso obalte ve strouhance a dejte na půl hodiny zapéct. Podávejte s pikantní omáčkou a dvěma lžičkami rybízové zavařeniny.
PS o Flaubertově papoušku si počtěte v knize, je také nesměrodatnou veličinou, ale alespoň nefiguruje v žádném kuchařském receptu.
Žádné komentáře:
Okomentovat