Román Stěna srdce od Romana Ludvy je dalším románem se vztahem k
malířství. Inspirací pro hlavní postavu románu mohl autorovi být malíř Balthus,
původním jménem Balthasar Klossowski de Rola (1908-2001). Podle WIKIPEDIE
jeho tvorbu ovlivnili spíše klasičtí malíři než avantgardisté.Roku
1926 odjel do Florencie, kde ho fascinovaly obrazy starých mistrů, zejména
Piera della Francescy. Stopy tohoto vlivu jsou patrné v celém Balthusově díle.
Spisovatel Patrik Honzl je
okouzlen obrazy malíře Josefa Haly. Halovy obrazy jsou zpracovány perfektní
technikou podobnou gotické malbě, září klidným světlem a lahodnou
srozumitelností, dávají divákovi radost. Postavy z obrazů jsou jako oživlé
porcelánové loutky na divadelním jevišti. Obrazy tohoto ne již zcela mladého
umělce plní takové základní laické kriterium kvality obrazu: člověk si je chce
pověsit doma nad gauč.
Honzlovu zvědavost podnítí také interview s Halem v časopisu
Time a zmínka o „tajemství obrazu“. Hal se po letech strávených v cizině
usadil s rodinou nedaleko Králík. Toho Honzl využije a domluví si návštěvu.
Hal prozaikovu zvědavost krotí a své vyprávění začíná v roce 1968. Jeho rodiče i sestry hned po příchodu
armád emigrovali. On sám již dříve opustil studia na AVU a také se po srpnu rozhodl
pro emigraci. Následoval rodinu do NSR do Sigburgu. Pracoval na pile a po
večerech zase začal tak jako v Praze malovat obrazy v duchu
abstraktního expresionismu, ale není se svou tvorbou spokojen.
Náhodně se začte
do publikace o gotice a objevuje studii „Obraz je oživlý organismus“ od Laury
Cherubini. Studie zmiňuje obraz čtoucího mnicha z XIII. st. z majetku
kláštera San Giovanni dall Valle v Toskánsku. V pravém dolním rohu
obrazu je podle staré legendy prý neviditelným inkoustem napsáno v čem
tkví tajemství obrazu, definice jak malba ožívá. Hala se zmocní klukovská touha
tajemství odhalit. Pomůže mu Georg Mader, majitel obchodu s výtvarnými potřebami,
milovník umění a sběratel, se kterým se Hal v Německu seznámil. Mader zkontaktuje Lauru Cherubini, která pracuje
jako kurátorka v muzeu v Turíně. Je to mimořádná žena nejen pro svou
fanatickou lásku k malířství. Zajistí
pro mladého malíře bezplatnou stáž v muzeu, ubytování, seznámí ho
s řadou lidí. Jedním z nich spisovatel Dino Biaggo, autor knihy Život
je krásný. Právě s ním Hal filosofuje o tématu tvorby, ve kterém by podle
nich měla být tisíciletá tradice i současnost. Tak jako je to obsaženo
v názvu gigantického žulového masivu v Yosemitském parku. Siouxové ho
pojmenovali Salathé, Srdce a běloši později přidali Wall, Stěna. Pro Hala se
tím tématem stává Rodina. Vztah s Laurou a další zážitky z Halova pobytu
v Turině nasměrují nejen celou jeho tvorbu, ale i osobní život. Tady
Halovo vyprávění končí.
Pro Honzla je i krátký pobyt u
Hala v jeho domě a s jeho rodinou
intenzivním zážitkem. Jakoby se i on stával součástí scény. Odjíždí domů
s dojmem, že Hal přizpůsobuje svůj život světu svých obrazů. Návštěva mu
přináší nejen osvětlení „tajemství obrazu“ a námět pro psaní, ale i prostou radost
z vlastního rodinného štěstí.
Vaše bloggerka Hilda
Žádné komentáře:
Okomentovat