Vosy se mi podařilo přesvědčit, aby se usídlili jinde, zcela náhodně. Kdysi a kdesi jsem zaslechla, že je odpuzuje vůně řebříčku. A protože ten roste a kvete každoročně na nedaleké louce, natrhám kytici, svážu a pověsím na půdičce. Nemohu na sto procent tvrdit, že právě toto zabralo, ale od té doby, co to dělám, si vosy u nás své papírové báně nebudují. Jen loni si pár podnikavých vos vybudovalo hnízdo v kovové skřínce na elektřinu, která je připevněná na zadní stěně chaty. Létaly dovnitř a ven klíčovou dírkou. A žily by tam pravděpodobně spokojeně, kdyby jednoho krásného letního dne neotevřel skřínku elektrikář. Samozřejmě roztrhl papírovou báň přilepenou na dvířka i stěny skříňky a dostal několik žihadel. Vrátil se k nám až po týdnu, kdy jsme ho ubezpečili, že je skříňka čistá a vosy jsou definitivně vystěhované.
Občas mě navštíví krtek, ale to bývá spíše mimo sezónu, kdy je na zahradě klid. V období, kdy na malé ploše zahrádky podnikala celá krtčí kolonie, se mi je podařilo přesvědčit hrstmi psích chlupů, které jsem nastrkala do krtčích děr. Občas tento trik opakuji, naštěstí kamarádka svou fenku Báru pravidelně stříhá. Definitivně prohrávám s klíšťaty. Snad proto, že je vidím až přisáté na kůži. Primárně používám ochranný spej a preventivně si beru b-komplex. Snažím se nechodit do vysoké trávy a po návratu z přírody provádím pečlivou hygienu. Přesto klíšťata vítězí na body. Máte spolehlivý recept na to, jak se vyhnout přisátí klíštěte?
Žádné komentáře:
Okomentovat