Když zrají třešně

Úroda je radost i starost. Když byla třešeň na jaře obalená květy, byla nádherná. A všechno dobře dopadlo. Před dvěma týdny začaly první třešně červenat. A to byl signál k prvnímu zamyšlení. Čím budeme letos plašit ptactvo, které se těší na krásné rudé plody možná ještě intenzivněji než my? V minulosti jsme vyzkoušeli řadu doporučovaných návodů. Nejdříve vyfešákovaného strašáka vyčnívajícího z koruny stromu, který po dvou dnech rozhlížení po okolí začal fungoval pro kosy jako prima odpočívadlo, kde si vychutnávali  svůj úlovek. Pak pruhy alobalu, které přeměnily ovocný strom ve vánoční stromeček. Kosáci si na ně zvykli stejně rychle. Podobně to dopadlo s cédéčky rozvěšenými po stromě. Potměšilou radu zastřelit kosa a pověsit ho za nožky do koruny třešně jsme nerealizovali. 

Po plašících letech jsme se vnitřně smířili se společnou sklizní. Jen musíme být ve střehu a začít nejlépe ve stejnou dobu jako naši černí kolegové. Dvojnásob tady platí, kdo zaváhá, ten ... A tak nastupujeme v co největším počtu v den D a obereme co nejvíce plodů. Horní patro koruny současně s námi navštěvují ptáci a po chvíli obezřetně odlétají s kořistí. Naštěstí. 

Radost z úrody se při pohledu na košíky plné třešní velmi rychle mění v drobné vrásky na čele. Část úlovku se dá rozdat příbuzným a známým. Něco se sní.  A velký zbytek je třeba zpracovat. Dost rychle, protože třešně dlouho nevydrží.

Kompoty nejsou v posledních letech in. Protože skoro každý víkend peču, ukládám část třešní do mrazáku. Je to rychlé a jednoduché. Třešně stačí odšťopkovat, dobře vyprat ( nikoliv v pračce, nejlépe ve dřezu plném odražené vody) a nechat okapat. Další doporučený postup je rozprostřít třešně na tác a vložit i s tácem do mrazáku. Po zmrznutí dávku třešní na jedno pečení  vložím do mikroténového sáčku. Sáček ještě před plněním umístím do plastové krabičky od rajčat. Není vhodné sypat třešně přímo do krabičky.  V mrazáku se krabičky dobře srovnají a zaberou méně místa. 

Na rozdíl od kompotů jsou v posledních letech domácí zavařeniny zase na výsluní. Nemusíte zkoumat, zda je v nich skutečně to ovoce, o kterém se mluví na obalu. Prostě víte, z čeho jste si zavařeninu vyrobili. Třešňová zavařenina, marmeláda či džem jsou neskutečně dobré a z naší spíže mizí nejrychleji. Je to však trochu piplačka, protože třešně je navíc třeba odpeckovat. Na to doporučuji použít nějaký odpeckovač a někoho trpělivého na výpomoc. Já o tuto službu prosívám manžela a/nebo syny, ale ani jeden z nich moc trpělivý není. Existence šikovného odpeckovače je však smířila s touto výpomocí. 

K výrobě džemu používám přípravek Gelfix, který se mi osvědčil. Jsou-li třešně vyzrálé, nemusíte k nim nic dalšího přidávat. Ale i tento džem se dá oživit i různými "příchutěmi". Oblíbená je třeba citrónová šťáva či kůra, bylinky či koření. Zavařeninu dávám spíše do menších skleniček s víčky. Obojí musí být stoprocentně čisté. Vhodné je skleničku označit rokem "výroby". Domácí výrobky tohoto druhu často používám jako drobný dárek či pozornost. V tomto případě překrývám víčko kouskem dekorativního papíru nebo drobně kostkované látky a ovážu ozdobným provázkem.