čtvrtek 8. května 2014

Proč jsem se rozhodla psát tento blog?

Původně se tento blog jmenoval Česká hospodyňka, stejně jako mé stránky o vaření a pečení a vůbec o všem, co s tím souvisí. Při psaní posledního příspěvku na tento blog o dobrodružném nákupu oblečení pro aktivní seniorku jsem si však uvědomila, že chci psát i o něčem jiném než o věcech, souvisejících s kuchyní. A tak jsem název tohoto blogu prostě změnila, aby více odpovídal obsahu.


Vlastní přiznání si toho, že jsem seniorka, má pro mě trochu trpkou příchuť. Trpkou proto, že jsem si musela připustit, že mám už část života za sebou. Ale změnit se to nedá, tak je třeba si na to zvyknout. Ostatně důchod mi chodí pravidelně a navíc mám to štěstí, že ještě mohu chodit do práce, která mě baví. Konečně po mnoha letech naplněných kromě práce starostí o rodinu a výchovu dětí, došlo k jakémusi zklidnění. Děti obrazně řečeno vylétly z hnízda, jsou dospělé a samostatné. I když občas do mého života zavítají, mají již svůj život a uskutečňují samostatně své plány a touhy. Mám radost, když jsou spokojené.

A tak mi s přibývajícím věkem začal přibývat i volný čas, který mohu spotřebovat pro sebe a své koníčky. A těch není málo. O mém kladném vztahu ke všemu, co se týká kuchyně, svědčí ostatně moje webové stránky, které vytvářím již 15 let. Kromě toho ráda fotografuji, hlavně přírodu a své okolí. Samozřejmě se mi tato dovednost hodila i pro fotografování mých kuchařských výtvorů. V době digitální fotografie jsem byla nucena si porozumět s programem pro úpravu fotografií s názvem GIMP. Jeho hlavní výhodou je, že je k dispozici zdarma a svými možnostmi se blíží k profesionálnímu Photoshopu. Samozřejmě že si rozumím i s počítačem, protože jsem profesí programátor a analytik. Ale počítač je pro mě nejen zdrojem obživy, ale i poznání, informací  a zábavy.

A jako člověk trávící svůj pracovní týden u obrazovky mám potřebu to kompenzovat nějakým pohybem. Protože od svých dětských let vím, že koordinace pohybů není mou silnou stránkou, tak pohybem spíše opatrným, ale vytrvalým. Nejčastěji na malé zahrádce, kde je stále co dělat a navíc jsou výsledky této práce hned vidět. Ráda se přehrabuji v hlíně a vyhlížím, co mi z ní vyroste. Mám ráda květiny a mám je všude kolem sebe. Doma, na pracovním stole, na balkoně, na zahradě. Mám ráda jaro, připadá mi jako nová  každoroční naděje. Jsem spokojená i v létě, když si mohu vyrazit na pěší výlet s kamarádkami a s hůlkami (odborníci tomu říkají nordic walking). Co na tom, že takový pořádný výšlap většinou končí velkou žízní a konzumací půl litru piva? Ráda si zaplavu na  své oblíbené pláži "U Pepina", nepotřebuji k tomu ani moře. Mám ráda i podzim, protože bývá krásně barevný. O zimě pomlčím...

A abych si udržovala v kondici nejen tělo, ale i mozek, chodím do kurzu angličtiny. Již dlouhá léta, ale stále se mám co učit. K tomu všemu si denně dopřávám účast v sudoku lize. Není nadto se pravidelně denně zkontrolovat, zda se dokážu dobře soustředit a hbitě najít řešení. A to je o mě asi to nejdůležitější. Pokud jste dočetli až sem, snad mi dáte za pravdu, že jsem opravdu aktivní seniorka. Nechci tady naříkat ani nadávat na poměry. Ale občas mám potřebu se podělit s někým o svoje pocity, snad i někoho inspirovat svými nápady či zkušenostmi. Nebo ho jen obyčejně potěšit tím, že se v životě potkávám se stejnými starostmi jako každý druhý.


2 komentáře:

  1. Milá Vlaďko, na Vaše stránky jsem se dostala z Vašich stránek Česká hospodyňka. Česká hospodyňla pro mě byly úplně první stránky o vaření, které jsem kdy začala navštěvovat!!! Jsem ráda, že na Blogspotu mohu být Vaší sousedkou :)

    OdpovědětVymazat
  2. Vladi při čtení tohoto článku jsem si uvědomila, že máme hodně společného. Už jsem rok v důchodu, pracovala jsem jako programátor analytik a později softwerář. Ajina kuchařka bude mít příští rok 15 let. I zájmy mám podobné.

    OdpovědětVymazat