Dnes jsem si náhodou všimla nejnovějších receptů přidaných na stránky České hospodyňky, a v tom okamžiku jsem si tuto změnu jsem si uvědomila. Cizrna Mexico, Zapečená brokolice, Kopřivová polévka, Losos s bazalkou, Lilek s chřestem, Ostré kuřecí s kešu, Cuketové toasty s bryndzou, Pstruh v alobalu. A v bufetu blízko firmy, kde pracuji, jsem si dala kuskus s grilovanou zeleninou a druhý den ostré nudle. A k tomu v době večeře zástup salátů od klasického okurkového, rajčatového a ledového až po čekankové a ovocné. Místy prostřídáno jogurtem, pudinkem, pikantními sýry všeho druhu.
Může za toto změnu chutí jarní počasí? Nebo prodělaná viróza, která byla ta úporná, že jsem se dopracovala až k antibiotikům? Sama se vědomě nepouštím do experimentů s jídlem, ani do žádných diet. Dávám spíš přednost své intuici. A mnohdy mě moje intuice pořádně prohání. To když v supermarketu, který mám nejblíž, nejsou k dispozici potřebné suroviny nebo nejsou v přijatelné kvalitě. Pohled na zvadlou, místy zahnívajicí zeleninu, kropenatá rajčata, zelenající se bílou čekanku, uschlé hrachové lusky či údajně čerstvé bylinky v regálu zoufale zplihlé mě vždycky vytočí. O čerstvých rybách ani nemluvě. Běda mi, pokud mám v plánu méně běžný zeleninový salát. V takovém případě je nejlepší vydat se do dobrého specializované obchodu se zeleninou a ovocem. I takové u nás v Hradci Králové existují. Bohužel ty tři, které znám, jsou všechny v jedné ulici a pak široko daleko nic. Zeleninu mají krásnou, čerstvou, výběr široký, ceny ale podstatně vyšší.
Po chvíli vnitřního tichého reptání si vzpomenu, že bývalo hůř. Za totality si člověk mohl v zelenině koupit tak mrkev, petržel, celer, brambory a zelí. A byl v podstatě rád, že alespoň něco dostal. Beru to radši pozitivně. Pro dobrou zeleninu se proběhnu trochu dál, čerstvé bylinky si vypěstuji za oknem, brambory koupím od místního zemědělce. A po to náročném běhání za čerstvou zeleninou najednou dostanu chuť na špekáček. Samozřejmě opečený na klacku na ohněm...
Žádné komentáře:
Okomentovat