Když Marta strávila dva týdny během karantény u Petra, nabídl jí, aby u něj zůstala bydlet natrvalo. Marta to tušila, okolnosti k tomu dost jasně směřovaly. Vlastně, kdyby jí to nenabídl, mrzelo by ji to a vrtalo v hlavě ještě mnohem víc. Ale nějak instinktivně u něj a právě teď zůstat nechtěla, i když s ním byla jinak ráda. Snažila se namluvit sama sobě, že na to ještě není připravená. V jejím věku a poté, co se znají už skoro rok! Dlouho žila sama, rozhodovala se sama za sebe, postarala se o sebe. Ale přiznávala si, že je příjemné být s někým, sdílet s někým své radosti i starosti. Mít se s kým poradit, mít se komu svěřit. Obavy měla hlavně ze soužití s Petrovou dcerou Lenkou v jednom domě. Lenka si v poslední době dost zvykla, že se Marta s Petrem automaticky postarali o její dceru, a tak to často a ochotně nechávala na nich. Stejně jako nákupy a vaření. A navíc se dalo předpokládat, že Lenka si časem najde nějakého partnera a soužití dvou generací v jednom domě by mohlo také skřípat. Ani společný přesun do Martina bytu, i když velkého a pohodlně zařízeného, v současné době nepřicházel v úvahu. Když se její syn Libor vrátil neplánovaně z Anglie po ukončení školy a po rozchodu se svou dívkou, strávil zde dva týdny v karanténě a díky době koronavirové v bytě uvázl na dobu neurčitou.
A tak Martu pod tlakem okolností napadlo, že by přes léto mohli spolu zkusit žít na její chatě kousek za městem. Byl to vlastně jakýsi kompromis, dočasné řešení. Chata nebyla vybavená pro celoroční používání, ale na jaře a v létě tam bylo nádherně. Když měla Marta malé děti, bývala tam s nimi celé léto. A do podzimu je ještě daleko, pak se uvidí, co bude dál. Dohodli se rychle, vždyť Petr to u ní na chatě dobře znal. A hned druhý den se tam společně odstěhovali za mlčenlivého přihlížení svých dospělých dětí. Vlastně to žádné velké stěhování nebylo. Vzali si nějaké oblečení, notebooky a jízdní kola. Do práce to budou mít autem dokonce blíž, než z domova. A stejně rychle se na chatě i zabydleli. Petr měl zpočátku trochu obavy, že mu bude chybět jeho dílna, ale ukázalo se, že ani to nebude problém. Pokud potřeboval něco opravit nebo vylepšit, vystačil si s malou dílničkou, která stála v rohu zahrady. Když bylo slušné počasí, často po návratu z práce spolu vyráželi do okolí na kolech nebo pěšky. Vždyť turistické a cyklistické trasy vedly kousek od jejich zahrady a svěží jarní přírodě se nedalo odolat. Večeřeli a odpočívali většinou venku na terase, dokud je nezahnalo chladno dovnitř. Za obzvlášť studených večerů Petr roztopil krbová kamna, která v poměrně krátké době vyhřála celý prostor. A společné choulení se, poslouchání praskajícího dřeva a pozorování hořícího ohně často vyústilo v intimní něžnosti. A stávalo se to dost pravidelně, takže si dokonce této souvislosti všimli a občas o tom i vtipkovali. Vlastně se jeden druhému dost přizpůsobili i v oblasti sexu. Marta se pod Petrovým vlivem sice trochu zklidnila, ale stále v ní byla ta nevyzpytatelná pokušitelka. Jednou během zapálených intimních hrátek zkusila vytáhnout vibrátor, ale i to Petr nakonec "vydýchal". Ostatně se ex post přiznal, že si všiml jejích erotických pomůcek už dřív v zásuvce v její ložnici. Jen předpokládal, že je používala v době, kdy byla sama bez partnera.
Při jejich sžívání jim ani nevadilo, že Marta je založením ranní skřivánek, kdežto Petr je pořádná noční sova. Marta časně ráno vybíhala na zahradu, zalévala záhony a vychutnávala si svou snídani na čerstvém vzduchu za ptačího trylkování. Kovaní koncertní pěvci se v poslední době přesunuli z okraje lesa na její třešeň. A v jejich hlasech neomylně rozpoznávala radost z toho, že už se třešně začínají červenat. A Petr zatím hluboce a spokojeně vyspával. Budila ho až na poslední chvíli. Než společně odjeli do firmy, stačil se jen rychle osprchovat a obléknout. Snídal až u zapnutého počítače ve své kanceláři.
Jejich společná jarní idylka však netrvala věčně. Jednoho pátečního odpoledne volala naléhavě Lenka, že se jí v koupelně ucpal odpad. A chemické pročištění odpadu prý nezabralo. Tatínek jí samozřejmě slíbil, že přijede a nějak to vyřeší. A Martu to postrčilo k tomu, že se také rozhodla podívat domů. Syna už neviděla dva týdny, bude dobré s ním trochu promluvit a zjistit, jak je na tom. Naplánovala si, že ve svém bytě jednu noc přespí a aspoň si pořádně užije koupelnu. Je přece o hodně větší a lépe vybavená než ta malá koupelnička se sprchovým koutem tady na chatě. Libora však doma nenašla. Pomyslela si, že asi bude v práci. Dopřála si relaxaci ve své vaně a po koupeli si dokonce trochu zdřímla. Při úklidu v koupelně si všimla, že někdo používal její šminky. A dokonce zmizela jedna z jejích oblíbených rtěnek. To ji docela naštvalo. Nažhavila mobil, ale syn byl nedostupný. Když si pozorněji prohlédla jeho pokoj a kuchyň, bylo jí jasné, že tu nebývá sám. Domů se nevrátil ani pozdě večer. To Martu trochu zneklidnilo, ale ne moc. Když byl Libor v Anglii, také ho nehlídala a nekontrolovala, kam chodí po nocích. Brzy usnula a spala dobře.
Ráno ji probudil nezvyklý hluk z předsíně. Libor se vrátil domů. Na první pohled viděla, že s ním není něco v pořádku. Pohyboval se dost nejistě a chvílemi se přihlouple usmíval. Marta pochopila, že není opilý, ale spíš zfetovaný. Z jeho nesouvislé řeči vyrozuměla, že přespal kdesi v nějakém skladišti. A patrně tam nebyl sám. Domanévrovala ho do postele. Ale jakmile se dostal do vodorovné polohy, najednou jakoby zoufalství otevřelo stavidla jeho výřečnosti. Když včera večer zjistil, že je doma už obsazeno, odešel i se svou holkou za jednou místní partičkou. Přeci nebudou doma překážet, když je tam máma se svým milencem. On si taky našel holku, aby nebyl takový opuštěný zoufalec. Je to sice Romka, ale on není rasista. Seznámila ho s takovou místní partičkou. Je s nimi veselo a drogy tam nejsou nic mimořádného. Však si Libor taky zobne, když má prachy. A včera prachy měl, bylo po výplatě. Společně to táhli skoro až do rána. Aspoň chvíli zapomněl na svůj podělaný život!
Marta zůstala jako opařená. Po té smršti neuvěřitelných a zoufalých vět nebyla chvíli schopná slova. Nikdy by ji nenapadlo, že něco takového uslyší od svého syna. Kdyby byl malý kluk, tak by mu prostě dala pár na zadek. Ale co dělat s dospělým mužem? Bezradně rozhodila rukama. A pak se nadechla a vychrlila na něj spoustu otázek. Nezabral. Jen pasivně ležel, možná ji vůbec nevnímal. Po chvíli si uvědomila, že usnul. Tak bezmocná se už dlouho necítila! V tomhle stavu ji zastihl Petr, když ji přijel vyzvednout, aby se spolu vrátili na chatu. Cestou mu ještě nevěřícím hlasem trochu zmateně vypověděla, v jakém stavu Libora našla.
Na chatě Petr připravil pro oba pořádnou snídani. Prý aby nabrali sil. Budou je ještě potřebovat. Šunka s vejci, čerstvé jahody a dobrá káva, to všechno naštěstí působilo pozitivně. A pak se Petr musel svěřit s tím, co zase zažil doma on. Ucpaný odpad bez problému zvládl, to bylo to nejmenší. Opravil i mírně protékající splachovač. Pohrál si se Sofií a zalil zahradu. Vytočil ho ale Jonas, kterého mu Lenka představila jako svého přítele. V jejich domě se choval, jakoby tu žil odjakživa, ale ušpinit si své doktorské ručičky s protahováním odpadu se mu nechtělo. Jenom dělal chytrého, radil kudy chodil a všude ho bylo plno. A navíc nenechal Lenku chvíli o samotě, a tak si s ní Petr ani nemohl promluvit. Ostatně, co by jí asi tak řekl? Že to je prima nápad namluvit si namyšleného ženatého chlapa a ještě z Ukrajiny? Petr odjel ze svého domu brzy ráno bez rozloučení.
S Martou seděli na terase, před sebou prázdné hrnky po kávě a zbytky snídaně. Vstřebávali své zážitky a měli pocit, jakoby se stali součástí nějakého zlomyslného spiknutí. Co dál? Má smysl se jejich dospělým dětem míchat do života? V tom nad nimi přeletěl kos nesoucí si vítězoslavně červenou třešeň v zobáku. Evidentně měl radost ze života. Pak Petr vstal od stolu a řekl: "Chvíli je v tom oba necháme vymáchat. Třeba jim brzy dojde, že to není to pravé ořechové. A když ne, ta snad napadne něco nás dva." Marta s ním mlčky souhlasila. A uvědomila si, že je moc ráda, že konečně není na všechno v životě sama. Zhluboka se nadechla a poprvé v životě si všimla, jak zajímavě voní kosatce, které právě vykvetly kolem terasy.
Žádné komentáře:
Okomentovat