Deštivý den bez nálady aneb objevte své staré lásky

Znáte to také, špatně jste spali, jste mrzutí a bez elánu. Bezradně a vyčerpaně upadáte do křesla a automaticky zapínáte televizor . Přepínáte kanály a volíte mezi Otcem Braunem a Otcem Brownem. Distribuce praví, že seriál „oživuje oblíbenou postavu z pera G. K. Chestertona“. Vlastně ano, vždyť máte „Povídky otce Browna“ ve své knihovně -  prastarý výtisk Státního nakladatelství dětské knihy z roku 1966. Stačí se zvednout z křesla najít v knihovně, zalistovat a osvěžit paměť. Pravý otec Brown je ovšem  poněkud jiný než seriálové postavy z televize . Je to velmi laskavý muž plný pochopení pro lidské slabosti ochotný kdykoliv pomoci svým bližním. Neoplývá hospodyní, ale v povídce Zpěv létajících ryb ví, že „spousta mužů … dokáže den po dni říkat, že by se něco mělo nebo mohlo udělat. Ale když přesvědčíte nějakou ženu, že by se něco mělo udělat, je vždycky strašné nebezpečí, že to udělá hned“.

Nechte se inspirovat a projděte  hned svoji knihovnu a znovu objevte staré lásky. Třeba se z Vás zase stane knihomol. Není báječné nechat se strhnout románem a číst až do rána? Zvlášť když ráno nemusíte do práce a můžete se dospat třeba po obědě. Základním předpokladem je ovšem skvělá a pro Vás nová kniha. Ty, co jsou ve Vaší knihovně většinou důvěrně znáte. Vaším dalším knižním zdrojem se může stát veřejná knihovna. Za zanedbatelný roční poplatek se dostanete i ke knižním novinkám. Dobrá knihovnice s Vámi pohovoří a poradí při výběru.

Pokud nemáte dobrou knihovnici, nezbývá než použít metodu pokus a omyl. Třeba irskou autorku Patricii Scanlan. Paní Scanlan ve svých románech ze současnosti popisuje takové situace, které určitě zná každá žena  z vlastního života či ze svého okolí. Např. v jedné epizodě v Rodinných křižovatkách se o svátcích objeví bez pozvání příbuzní, které nelze charakterizovat  jinak než vyžírky. Přivezou jako dárek  laciné víno a ukňourané potomky. Vypijí  značkový alkohol, lahůdky v jejich přítomnosti mizí jako sníh na jaře. Zdrží se i přes noc a odjedou až druhý den po obědě. Hostitelům zůstane vyjedená lednice a mizerná nálada. Jejich invaze do rodiny se často opakují, nenápadná zdvořilá varování o nepříhodnosti jejich chování ignorují  až nezbude než přikročit k sice poměrně slušnému, ale přece jen jednoznačnému vyhazovu.

Charakteristickým rysem románů P. Scanlan je oceňování přátelství mezi ženami, soudružnosti mezi sourozenci, ale také otázka manželských vztahů ve všech věkových kategoriích nebo ženská emancipace. Její příběhy nenásilně nabízejí řešení a končívají smírem.

Pokud Vám nesedí takové ženské  romány, zkuste něco ze severských detektivek, které se v poslední době u nás tolik vydávají. Třeba Johana Theorina. Je pozoruhodné, že záhady  tu pomáhá luštit Gerlof Davidsson , obyvatel domova důchodců, který už ani nemůže pořádně na nohy.

Děj detektivního románu  Smršť se stejně jako ostatní Theorinovy příběhy odehrává na mořském pobřeží ostrova Ölandu. Na velký statek Åludden se přistěhuje učitel ze Stockholmu. Jeho žena se však krátce na to utopí. Muž přesto  zůstává sám s dětmi a dům postupně opravuje.

Usedlost má zajímavou historii - byla kdysi vystavěna z nákladu dřeva, které moře vyplavilo na břeh ze ztroskotané lodi. Dům původně sloužil pro personál obsluhující dva majáky. Nyní je jeden z majáků automatický a druhý prý svítí jen před tím, než někdo zemře. K domu se vážou i další pověsti a historky o dávných obyvatelích a pohromách, které je postihly. Např. i v této severské zemi lidé věří, že Štědrý den je „tajemný svátek“ že se na místo, kde lidé dříve žili, vracejí jejich duše.  A tak za silné vánice na Štědrý den události za asistence policie gradují a osudy jednotlivý postav se překvapivě rozplétají.

Nemáte chuť si přečíst nějakou zajímavou knížku? Ptá se nová blogerka Hilda.