středa 7. února 2018

Absurdní koníček

Ráda uklízím, je to můj absurdní koníček. Abychom si rozuměli. Pro spoustu lidí není úklid oblíbený, znamená pro ně jen posbírat po bytě poházené oblečení, časopisy a letáky, nastrkat boty do botníku, ustlat postel a popřípadě omýt nádobí, které se v kuchyni nahromadilo za několik dní. Pro mě je úklid smysluplná práce.

Je to radost ze zářivé čistoty a pořádku. Je to vyndání nápojového a jídelního skla a porcelánu ze skříněk v obýváku, jejich omytí a vyleštění. Je to přerovnání šatních skříní a prádelníků v ložnici. Nemají kabáty po kapsách mince a kapesníky? Kabelky a kabely si také zaslouží probírku a podobnou kontrolu. Nestalo se snad, že ve skříni visí nevyprané letní šaty, které se v posledním záchvěvu léta jednou „prošly“ venku? Nepřeleželo se málo používané damaškové ložní prádlo? Není třeba vyvětrat rezervní peřiny? Jsou ručníky a utěrky na svém místě roztříděné podle druhu?


A co teprve knihovna! Každou knihu vzít do ruky a zlehka zbavit prachu. Je to jako pozdravit se se starými přáteli. Avšak pozor na střet zájmů! Pro knihomola je s tím spojeno značné nebezpečí, je totiž velmi snadné se začíst a zapomenout na uklízení. Obdobně se v předsíni vyndají boty z botníku, vyčistí krémem, u šněrovacích se vytáhnou a vyperou tkaničky a vybělené vrátí zpět do bot. 


Po té přijde na řadu kuchyň. Jak skvělé působiště pro očistný proces! Veškeré zásoby z lednice i ze spíže i z lékárničky opustí své místo a do důkladně vymytých a vysušených polic se vrací v čistých dózách či jiných zásobnících. Zaručeně se tam nedostane nic s prošlým datem spotřeby. Sporák umaštěný vně i uvnitř a kuchyňská linka jsou kapitolou samy pro sebe. Hrnce a kastroly používané na plynových hořácích doslova vyrábějí ve skřínkách špínu. Kolem kuchyňského robotu a váhy to také často vypadá jako ve výrobně strouhanky. Zásuvky - škoda mluvit. Ty drobečky se tam asi samy množí. Co se množí pod sporákem je lépe podrobněji nezjišťovat a raději bez průzkumu razantně zlikvidovat.


Po piplačce s veškerými úložnými prostorami v celém bytě následuje odměna v podobě mytí dveří, oken, zrcadel a sprchování květin. Ideální činnost místo posilovny! Mytí oken je navíc práce na čerstvém vzduchu. Pak vyprat a pověsit čisté záclony, povléci postele do vyžehleného ložního prádla (samo sebou po předchozím vyvětrání matrací). Méně příjemné je utírání prachu, hlavně radiátory, lustry a vršky vysokých skříní a knihoven nejsou moc populární. Luxování, zejména čalouněného nábytku také není šlágrem, nelze to však vynechat. Úklid WC a koupelny včetně koupelnového závěsu, skřínky s kosmetikou a sanitární keramiky je díky čisticím prostředkům vyloženě omamný a s dobře viditelnými výsledky. Signalizuje to blížící se finiš. Umytí podlah (žádný mop, hezky vkleče) je na řadě na závěr.

Po úklidu se najde špinavého prádla na několik praček. V zimě je to bez sušičky otrava, ale když je trávník plný žlutých pampelišek a máte možnost pověsit nepřeložené cíchy a prostěradla na šňůry natažené venku, je to jedna nekrásnějších činností v oboru domácích prací. A jak nádherně při žehlení voní prádlo usušené venku. Netřeba zázračných aviváží, jen vítr a slunce!

Moje rodina považuje tuhle uklízecí vášeň za pošetilost. Ale útěchou mi je, že s touto úchylkou nejsem sama. Postarší osamělá hrdinka knihy Frederika Backmana Tady byla Britt-Marie (vydal Host 2016) uklízí ještě o něco víc. Je to pro ni právě tak jako pro mě terapie a lék na stres. Britt-Marie posuzuje i lidi podle toho, jak mají srovnané příbory v zásuvce. (Doufám, že je máte ve správném pořadí: vidličky, nože, lžíce!) Díky mánii pro úklid (nejlépe jedlou sodou a octem) se Britt-Marie přes praní dětských fotbalových dresů (nemohla snést pohled na bílé dresy od bláta) spřátelí nejen s dětmi, ale i s ostatními obyvateli vesnice, kde díky finanční krizi vše zkrachovalo a většina lidí je bez práce nebo se už odstěhovala. Najde nejen nové přátele, ale i nový a velmi překvapivý zájem: kopanou. Pobyt podivínky Britt-Marie v obci přináší řadu komických situací, za nejzdařilejší považuji scénu, kdy dojde k loupežnému přepadení v pizzerii. I když nechápete absurdní vztah k uklízení, tak byste si rozhodně tuto knihu neměli nechat ujít!


Upřesnění na závěr: Pokud se z mladické nerozvážnosti domníváte, že veškeré výše uvedené domácí práce zvládnete v zaplněném třípokojovém bytě někdy mezi odpolední svačinou a večeří, tak jste opravdu na velkém omylu!



Vaše bloggerka Hilda